Libor Kozák: Finále ukáže, jestli jsme velký tým
Do Liberce se těší, vždyť zde v minulé sezoně skvěle restartoval svoji kariéru zásadně ovlivněnou vážným zraněním. Útočník Libor Kozák však před velkým finále dává nostalgii stranou. Z dob svého působení v Laziu Řím dvakrát zažil opojné pocity, které provázejí triumf v pohárové soutěži. A teď si přeje to samé vychutnat i v českých podmínkách se Spartou.
Považujete finále proti Liberci a navíc na stadionu Slovanu, kde jste loni oživil kariéru, za velkou výzvu?
„Beru to samozřejmě prestižně. Tím, že jsme v Liberci loni strávil povedené jaro, pro mě má zápas velký náboj. Už samotné finále je výjimečný zápas, pro mě to má tedy ještě další rozměr. Vracím se pod Ještěd moc rád, ale v zápase půjde všechno stranou. Tam kamarády nebudeme a půjdeme do boje. Ale stejné to mají i kluci v Liberci. Po zápase se s nimi potkám rád. Ale finále chci vyhrát pro Spartu.“
Jak vůbec na loňské půlroční angažmá na severu Čech vzpomínáte?
„Jenom v tom nejlepším. Od skvělých spoluhráčů, trenéra, realizační tým až po majitele pana Karla. Nepřicházel jsem do Liberce v jednoduché situaci, po dlouhé pauze mně moc nevyšla štace v Itálii a Slovan jsem bral jako poslední šanci, jak nakopnout kariéru. A tady si všechno sedlo. S Libercem jsem si vyšel všem vstříc, dařilo se týmu a já naopak pomohl nějakými góly. Fakt jsem tady našel chuť a energii do další kariéry. To angažmá mě neskutečně nabilo, vrátilo mi sebedůvěru a víru ve vlastní síly. Za to budu Liberci vděčný navždy, byť jsem tady strávil jen půl roku. Ale teď jde nostalgie stranou, chci je ve finále porazit.“
V kariéře jste už dvakrát pohárovou soutěž vyhrál, v letech 2009 a 2014 s římským Laziem? Co se vám z těch dob vůbec vybaví?
„Ten první titul v roce 2009 si nepočítám, byla to moje první sezona v Laziu a jako mladý jsem vůbec nehrál. Za pět let to bylo jiné a nezapomenutelné: v římském derby jsme porazili AS, což je vždycky obrovská věc. Byla to nádhera a obrovský moment i pro moji kariéru, Lazio bylo se svými fanoušky extázi, protože Coppa Italia je hodně ceněná trofej. Kaňkou je, že jsem ve finále nenastoupil, byť jsem před tím odehrál pohár skoro celý. Ale to pěkné jednoznačně převažuje. Teď bych si strašně přál přidat i český pohár, uděláme pro to všechno.“
Jaké vůbec jsou pohárová finále z vašich vzpomínek a zkušeností?
„Myslím, že to platí pro každou zemi. Je to naprosto specifický zápas, v němž platí jiná pravidla. Není to liga, nezáleží na postavení v tabulce, nehraje se dvoukolově. Všechno, co se odehrálo dřív, se maže. Nehledím ani na nějaké vzájemné zápasy, rozhoduje se teď a tady a podle toho, kdo je v daný okamžik prostě lepší. Neexistuje favorit ani outsider, pouze jeden vítěz. To platí pro pohárové finále všude na světě. Vůbec neberu v potaz, že jsme nedávno doma Liberec poměrně vysoko porazili.“
Očekáváte tedy i nyní vyrovnanou bitvu?
„Jednoznačně, je to naprosto vyrovnané a otevřené pro oba týmy. My se musíme dokonale nachystat, být trpěliví a zvládnout každý detail. Finále leckdy rozhodne třeba jediná akce a je třeba udělat vše, aby to hrálo v náš prospěch. Sparta už dlouho žádnou trofej nevyhrála, takže je zbytečné se v našem případě bavit o nějaké motivaci… Ta je zkrátka daná.“
Může Spartě pomoci úspěšná jarní šňůra a vítězná série?
„Už jsem řekl, že ve finále se jede od nuly a nehraje se na minulé výsledky. Ale ano, chytli jsme se, a když hrajete dvakrát v týdnu, tak se na tu vlnu můžete dostat docela rychle. Nám se to povedlo, ale přeceňovat to nechceme. Dobré je, že jsme pár vítězství urvali silou, což se třeba na podzim a před jarní koronapauzou nedařilo. Ale ta největší výzva je před námi. Pohárové finále je obrovský zápas, který ukáže, jestli jsme opravdu velký tým a zvládáme těžké zápasy. Uděláme všechno, abychom dobrý konec sezony potvrdili i v ten nejdůležitější moment.“
